Maďarsko (maďarsky 
Magyarország), oficiálně Maďarská republika (maďarsky Magyar Köztársaság) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.
Pro mnoho lidí je Maďarsko zemí lázní, vína a ostrých jídel.[3][4] To vše je pravda. Maďarsko tak získalo svou tvář vlivem jižních kultur, ale i z poznatků z cesty do Evropy a původnímu domovu Maďarů na Uralu. Asi nejtypičtějším znakem jejich nemístního původu je jazyk. Maďarština, která je z Ugrofinské jazykové skupiny, je podobná několika jazykům, kterými se ještě dnes mluví zejména na severu Evropy. Nejpodobnější jazyky jsou v dnes ruském Chantymansijském autonomním okruhu. Maďaři, vedení Arpádem přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy.[5] Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými i balkánskými dějinami.[6][7][8][9]
Dnešní Maďarsko je pouze část historického Uherska. Velká část Uherského království totiž byla po první světové válce kvůli smlouvě v Trianonu připojena k sousedním státům, většinou zcela nově vzniklých. Severní část byla připojena k Československu, východní Sedmihradsko k Rumunsku, jižní část ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Západní Burgenland byl připojen k Rakousku. Rozdělení bylo většinou podle administrativního dělení Uherska (případ Horních Uher) nebo podle národnostního složení (např. Burgenland).
