Nové Mexiko (anglicky New Mexico s výslovností 
[nuːˈmɛksɨkoʊ] IPA, španělština Nuevo México) je stát v jihozápadní části Spojených států amerických. Před přechodem pod správu Spojených států bylo území Nového Mexika součástí Nového Španělska a posléze Mexika. USA je poté spravovaly jako součást původně výrazně rozlehlejšího teritoria Nové Mexiko, které bylo zredukováno do hranic dnešního státu v roce 1863. V roce 1912 stalo 47. státem Unie. Náleží k tzv. státům Čtyř rohů.
Nové Mexiko má nejvyšší podíl hispánského obyvatelstva ze všech států Unie, za což vděčí částečně své historii a částečně imigraci z Mexika. Země oficiálně nemá úřední jazyk, fakticky jsou všechny významné dokumenty publikovány ve dvou nejpoužívanějších: angličtině a španělštině. Nové Mexiko má také třetí nejvyšší podíl indiánského obyvatelstva mezi státy Unie (po Aljašce a Oklahomě) a v absolutním počtu indiánských obyvatel je pak na pátém místě (více indiánů žije v Kalifornii, Oklahomě, Arizoně a Texasu). Většina novomexických indiánů náleží k Navajům a pueblovým indiánům, navažština je třetím nejpoužívanějším jazykem. Nejsilnější vyznání představují katolíci.
Podnebí je dosti suché, velkou část státu pokrývají pouště. Zejména na severu ale existují rozsáhlá zalesněná pohoří. Obyvatelstvo je koncentrováno především do několika velkých měst, jinak je osídlení velmi řídké lokálně i celkově (s 15 obyvateli na čtvereční míli je Nové Mexiko šestým nejřidčeji osídleným státem Unie). Pro celé Spojené státy má velký význam především těžba ropy a zemníhu plynu a také vojenské využití novomexického uzemí - nacházejí se zde velké letecké základny a rozsáhlá pokusná a testovací zařízení (právě na území Nového Mexika byla pokusně odpálena první jaderná bomba).
